MŮJ PROGRAM

Máme na to! V naší zemi žijí vzdělaní a pracovití lidé. O ty bych se chtěl jako prezident opírat především.
O jejich schopnost a ochotu rozhodovat, o jejich zdravou skepsi a otevřené srdce současně. Je to ten největší kapitál, který v naší zemi máme.

Česká společnost neprožívá nejšťastnější období. Úspěchy politické
a ekonomické transformace devadesátých let upadly v zapomnění, dnešní omyly i obavy z budoucnosti určují myšlení mnoha lidí. Ekonomická krize zdaleka není za námi. Jako by dobře už bylo. Právě v takovém období je třeba mít v čele státu prezidenta aktivního, iniciativního a akceschopného. Tak, aby dával příklad všem ostatním, protože jen vlastní aktivitou dosáhneme změny, po které drtivá většina národa volá. Pražský hrad nemůže být útulkem pro ctihodné vysloužilce či nevýrazné úředníky. Financované z daní občanů –
na to nezapomínejme! To si dnes zkrátka nemůžeme dovolit.

PREZIDENT PRO TĚŽKÉ ČASY

Chci být prezidentem aktivním a pracovitým. Současně chci dbát pravidel a zákonů, které pro činnost prezidenta vytvářejí prostor. Budu vést své spoluobčany k odpovědnosti za jejich vlastní osudy. Je krátkozraké spoléhat na berličky rozbujelého, těžkopádného státu. Naopak byrokracie musí zkrotit svou vášeň pro výrobu regulací a omezení, kterými diriguje občany a zdůvodňuje vlastní, drahou existenci. V naší zemi žijí schopní, pracovití lidé. Ti musejí svoji představu života vtisknout do podoby státu. O ty bych se chtěl jako prezident opírat především. O jejich schopnost a ochotu rozhodovat, o jejich zdravou skepsi a otevřené srdce současně. Je to ten největší kapitál, který v naší zemi máme.

PRÁVO A SPRAVEDLNOST PRO VŠECHNY

  • Varovným tempem se snižuje důvěra ve stát, v jeho schopnost ochránit občana před podvodníky, zneužíváním moci a pravomocí. špatná vymahatelnost práva a nerovnost občanů před zákonem poškozují samotný princip demokracie.
  • Vždy budu bojovat proti tomu, aby různé osoby měly pocit nadřazenosti vůči jakýmkoliv pravidlům a normám v naší společnosti.
  • Vylučuji politický vliv při sestavování vrcholných soudních orgánů, armádního velení nebo bankovní rady čNB. Při jmenování ústavních soudců a soudců Nejvyššího soudu, generálů a centrálních bankéřů se budu řídit pouze odbornými a morálními hledisky.
  • Schvalování zákona nesmí být příležitostí k podsouvání nesouvisejících a matoucích přílepků. Takové zákony budu vracet sněmovně.
  • Prezidentské milosti a amnestie jsou anachronismem. Odpouštění a zmírňování trestů jsem ochoten připustit pouze v mimořádných, doložitelných a sociálně odůvodněných případech.

ŽIVOT DO VLASTNÍCH RUKOU

  • Nároky štědrého sociálního státu překračují jeho možnosti. Zadluženost v Evropě je důsledkem tohoto stavu. Je třeba se navrátit ke spravedlivému a udržitelnému sociálnímu modelu a jeho principům. čím více přerozdělování, tím dražší byrokracie, tím větší riziko zneužívání a korupce.
  • Vraťme lidem odpovědnost za život i budoucnost jejich i jejich blízkých. Vraťme lidem také motivaci k práci. Nesmí být výhodnější nepracovat.
  • Pokusme se postupně změnit, zjednodušit systém veřejného sociálního a zdravotního pojištění i systém poskytování dalších veřejných služeb tak, aby vznikaly co nejkratší přímé vazby mezi občanem a poskytovatelem služby.
  • Sociální systém přiznává ochranu znevýhodněným skupinám občanů a menšinám, těm, kteří ztratili práci, i těm, kteří ne svojí vinou žijí na hranici životního minima. To je správné. Proti parazitování, odmítání souvisejících povinností a podvodům však musíme rázně zakročit.

VZDÉLÁNÍ JE KLÍČEM K PROSPERITĚ

  • Vzdělání považuji za zásadní pro budoucnost naší země. Zasadím se o to, aby veřejný zájem věnovaný vzdělávání odpovídal jeho významu. Podpořím aktivně hledání nejlepší kombinace státní, veřejné a soukromé zodpovědnosti za vzdělávání. Jsem si vědom toho, že oblast vzdělání bude vyžadovat investice. Dosáhnout špičkové úrovně školství je pro nás nutností.
  • Vraťme se k dobře fungujícímu systému předškolní výchovy. Základní školství pak vyžaduje posílení prestiže a úrovně pedagogů. Toho nelze docílit, aniž by materiální situace učitelů odpovídala důležitosti jejich poslání.
  • Oživme odborné a učňovské školství, zkvalitněme střední vzdělání. Zánik řady učilišť i celých oborů se projevuje v nedostatku technicky vzdělaných odborníků pro průmyslové podniky. Nedošlo k potřebným změnám na úrovni středních škol, kam se dostatečně nepromítla skutečnost, že většina maturantů dnes po škole už nejde pracovat, ale dále studovat.
  • Vysoké školy dnes chrlí absolventy bez ohledu na potřeby společnosti. Nabídka studijních oborů musí odpovídat profesním a demografickým trendům. Také studenti sami musejí volit obor s ohledem na své budoucí uplatnění. V této souvislosti jsem pro zavedení školného, které ale nesmí omezit přístup ke studiu hmotně znevýhodněným talentům. Systém stipendií a dlouhodobých půjček na studium se osvědčil. Převezměme jej.

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – NEJEN ŠKRTAT, ALE I INVESTOVAT

  • Období prosperity a rychlého hospodářského růstu vystřídala recese. I když naše země patří v Evropě ke státům s nejlepší fiskální kondicí, dopady na životy lidí jsou citelné. Jako ekonom jsem připraven se v této oblasti aktivně angažovat.
  • Růst materiálního blahobytu naší společnosti je nutnou podmínkou i pro řešení dalších problémů naší země. Budu se proto vždy zasazovat, aby se v naší zemi zlepšovaly podmínky pro hospodářský růst, pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti.
  • Podporuji postupné směřování k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Nespoléhejme ale na kampaňovitá prorůstová opatření nebo na zázračné efekty daňových reforem. Zásadní pro podporu růstu a zvyšování zaměstnanosti je stabilní finanční politika (rozpočet a dohled nad bankovním sektorem), stabilně nízké daně a omezení korupce. Jsem pro malý stát a malé daně.
  • Současně je třeba se zasadit o vytvoření dlouhodobé a promyšlené ústupové strategie české republiky od přebujelého, nákladného státu. Vraťme prostředky a iniciativu do rukou lidí.
  • Zjednodušení podmínek pro podnikání je podmínkou pro růst nedoceněného stabilizujícího sektoru malých a středních podniků.
  • Na investicích do rozvoje dopravní a telekomunikační infrastruktury nemá stát v současné době příliš šetřit. úspory na nesprávném místě podvážou naši konkurenceschopnost nadlouho dopředu.
  • Nevzdávejme se žádné formy získávání energie včetně jaderné. Snižme riziko výpadku diverzifikací zdrojů i snížením závislosti na dominantních dodavatelích.
  • Změňme přístup k podpoře vědy a výzkumu. Roli státu vidím především ve vytváření vhodných podmínek pro inovativní činnost, nikoli v podpoře inovací jako takových. úspory povedou k postupnému, rozumnému nárůstu prostředků na základní výzkum ve vybraných oborech.

ČESKÁ REPUBLIKA JE V EVROPĚ

  • Jednoznačně podporuji samostatnou zahraniční politiku, která realisticky vychází
    z politické a ekonomické síly české republiky, prosazuje zájmy obyvatel naší země a současně respektuje podmínky spolupráce s našimi partnery, s nimiž jsme svázáni mezinárodními úmluvami.
  • Budu vždy prosazovat pevné zakotvení naší země v demokratické Evropě. Je to v našem životním zájmu, kulturní a historické podobnosti se silnými a stabilními evropskými ekonomikami jsou rozhodující. Alternativy naší příslušnosti k jiným seskupením neexistují.
  • Poválečný evropský integrační proces prožívá krizi. Budu se však zasazovat o změny evropského integračního procesu vedoucí k přehodnocení všech mylných politických rozhodnutí minulosti, o politiku směřující především k zachování skutečné demokracie, a zajištění suverenity národních států při udržení zásadního přínosu poválečného
    evropského integračního procesu, tedy odstranění nacionalismu a zachování míru na evropském kontinentě. Na rozdíl od jiných kritiků evropského integračního procesu jsem přesvědčen, že taková politika je možná.
  • Právě pevná příslušnost k demokratické Evropě poskytne české republice větší prostor pro otevřenou a aktivní politiku vůči dalším zemím, především vůči Rusku, číně a dalším rychle se rozvíjejícím zemím, tak, aby to bylo v zájmu českých podnikatelů a firem. Ekonomickou diplomacii považuji za mimořádně důležitou část české zahraniční politiky.

MÁME NA TO

Předválečná československá republika se za krátkou dobu své existence vypracovala mezi nejvyspělejší země světa. V roce 1989 jsme nadchli nenásilným a inteligentním přechodem od totalitního k demokratickému systému. Tyto příklady z nedávné historie a každodenní osobní zkušenost mne přesvědčují, že občané české republiky se vždy mohli a mohou vyrovnat těm nejlepším. Překonejme pokles sebedůvěry a ctižádosti, zálibu v pomlouvání
a snižování úspěchu druhých, bojujme s korupcí a s pocitem nadřazenosti jednotlivců. Můžeme se pak opět zařadit mezi nejvyspělejší země světa. Ostatně historicky už jsme v této společnosti byli.

Máme na to.