15. května 2019

Češi i Maďaři stojí na rozcestí, do tří až pěti let musí kromě infrastruktury investovat do vyspělých technologií, jinak jejich přibližování k vyspělým zemím zpomalí

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na právě probíhajícím Maďarsko-českém podnikatelském fóru v budapešťském hotelu Sofitel upozornil, že pokud Maďarsko a Česká republika v horizontu tří až pěti let nebudou investovat do infrastruktury, do vyspělých technologií a k tomu odpovídajícímu vzdělávání, jejich přibližování k západním zemím zpomalí.

„Oblast vyspělých technologií a umělé inteligence by měla být pro naše vlády klíčová. Maďarské i české ekonomice se daří, obě ale stojí na prahu určitého období. Zatímco v minulých letech obě země zažívaly solidní růst, pokud nyní nedokážeme investovat kromě infrastruktury do vyspělých technologií, které umožní posunout naše výrobky výše v globálním řetězci, potom jsme odsouzeni, abychom sice byli solidně fungujícími ekonomikami, ale naše přibližování k západním zemím se zpomalí. Důležitá přitom bude spolupráce V4,“ uvedl Dlouhý.

Zároveň zdůraznil, že obě země mají velmi dobrou základnu v oblasti vzdělanosti, nicméně stejně jako ČR tak i Maďarsko potřebují významným způsobem reformovat svůj vzdělávací systém, zejména kvůli potřebě ovládat nové technologie přinášející vyšší přidanou hodnotu. Státy musí investovat ale také do technického školství i řemesla, přičemž Maďarsko tak činí intenzivněji než ČR. „I tady budeme mít velký zájem spolupracovat s maďarskou stranou,“ dodal Dlouhý.

Šéf Komory zdůraznil také několik příkladů česko-maďarské obchodní spolupráce a ocenil česko-maďarskou spolupráci na úrovni hospodářských komor. Podnikatelského fóra se účastní 120 českých a maďarských podnikatelů a mimo jiné také ministr pro elektrárnu PAKS János Süli, prezident Maďarské průmyslové a obchodní komory Laszló Parragh, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Poté budou probíhat dvoustranná jednání firem.

 České firmy v Maďarsku ke konci roku 2017 utržily za zboží a služby celkem 18 miliard korun a vytvořily přidanou hodnotu za 2,5 miliardy korun. Od té doby na maďarský trh vstupuje čím dále více českým firem, především pak v oblasti internetového prodeje zboží. Vyplývá to z analýzy česko-maďarského obchodu, kterou vypracovala Hospodářská komora u příležitosti pracovní návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Maďarsku.

České a maďarské firmy spolupracují například na zakázkách v oblastech obranného průmyslu. Loni v březnu Česká zbrojovka podepsala se společností HM Arzenál Electromechanika Zrt smlouvu, na základě které Česká zbrojovka a.s. zajišťuje průběh transferu, know-how a personální podporu ke zbrojní výrobě ručních palných zbraní. Očekávaný minimální objem vyrobených zbraní v průběhu 10 let je až 200 000 kusů v hodnotě až 100 mil. EUR.

Díky této smlouvě zahájilo Maďarsko, po téměř 30 letech, vlastní výrobu ručních krátkých a dlouhých zbraní. V první etapě se v Maďarsku ruční zbraně jen montovaly a od roku 2019 se zahajuje domácí výroba.

Zájem na prohloubení česko-maďarské spolupráce v obranném průmyslu mají také premiéři obou zemí. V listopadu 2018 se na tom po jednání v Kramářově vile shodli premiér Andrej Babiš a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Maďarský ministerský předseda označil obranný průmysl za dynamicky se rozvíjející segment česko-maďarské spolupráce. Spolupráci v této oblasti mohou vytvořit jen země, mezi kterými je důvěra bezvýhradná, uvedl. Budapešť přitom už nakoupila česká vojenská letadla a má zájem o další obranné zakázky.