27. února 2017

KOMENTÁŘ: Progresivní daň zabrzdí růst a vybídne k chytráckým trikům

ČSSD připravila předvolební trhák – progresivní daň. O co jim však skutečně jde? O zvýšení mandatorních výdajů a posílení státu v ekonomice. A zaplatit to mají úspěšní.

Sociální demokracie navrhuje daň z příjmů fyzických osob s výrazně progresivní stupnicí. Jde o návrh výslovně pokutující zaměstnance nebo živnostníka za píli, nápaditost, iniciativu, pečlivost a šetrnost. Deklaruje, že za podnikatelský úspěch a dosaženou kvalitu práce je třeba udělit trest v podobě vyšší daně.

Občany nebude motivovat k lepší a lépe placené práci, naopak odradí je od snahy samostatně zlepšit své materiální postavení.

Nepřímo to souvisí i s daní z příjmu u právnických osob. Za firmou je třeba vždycky vidět konkrétní lidi. Korporace nakonec jen zprostředkovává vytvořený zisk fyzickým osobám. Progresivně zdaňovat tento zprostředkovatelský mechanismus je popřením neutrality daní.

Akcionáři i té největší korporace mohou být nepříliš bohatí lidé, připadnout jim může třeba jen malá část zisku. Neexistuje rozumný důvod, proč má být držitel tisícikorunové akcie větší, ziskovější společnosti znevýhodněn ve své investici ve srovnání s držitelem tisícikorunové akci jiné, momentálně méně ziskové korporace. Za podobnými myšlenkami stojí zjednodušující názor, že velká úspěšná firma rovná se tlustý bohatý kapitalista, který se dobrovolně nechce podělit o „bezpracně“ nabyté bohatství. Marxistická představa, že kapitalista neumí nabytý zisk efektivně přerozdělit, a proto stát co největší část zisku odebere a využije „moudřeji“, se v průběhu 20. století prokázala jako nebezpečná fikce.

Více sazeb neznamená zjednodušení daňového systému a necílí ani proti složitosti, nepřehlednosti a administrativě. Proti systému, ve kterém hrozí zvůle úředníka, razítko a tabulky.

Systém progresivní daně trestá ty, kteří berou či vydělávají víc. Vzdělaní a vysoce kvalifikovaní, jejichž práce má nejvyšší přidanou hodnotu, budou nejvíce biti. Přitom již dnes jim západní země dokážou nabídnout výrazně lepší mzdové podmínky a bude nevyhnutelně docházet k odlivu mozků. A to v situaci, kdy firmy trpí nedostatkem kvalifikované pracovní síly, který označují za hlavní překážku jejich rozvoje.Velké firmy, které jsou největšími zaměstnavateli v zemi, se mohou přestěhovat jinam nejen kvůli pracovní síle, ale i kvůli daním. A bude jen otázkou času, kdy jiné země využijí naše progresivní zdanění ve svůj prospěch a přilákají naše velké investory.

Návrh nejenom zachová, ale možná i zvýší zájem o daňovou optimalizaci tak, že by více soukromého zisku po zdanění nezůstalo v Česku a odliv by možná ještě zesílil. Mezinárodní společenství sice usiluje o omezení transferů do daňových rájů, případné zavedení progresivního korporátního zdanění by však bylo naopak legitimní pobídkou k hledání ještě sofistikovanějších schémat daňové optimalizace a obcházení daní, než jsou dnes v praxi využívána.

Vyplácel by se švarcsystém

Ale nejde jen o právnické osoby. Více by se vyplácel i „švarc systém“ či jakékoliv jiné způsoby, jak upravit základ daně z příjmů fyzických osob, aby náhodou nepřesáhl do vyššího pásma zdanění. Obecně by tím došlo k narušení a rozkladu právního i daňového prostředí a občanské disciplíny v České republice, tedy k přímému opaku toho, zač bojovala i tato vláda.

Cílem navrhovaných změn není vybrat více peněz, aby se mohly snižovat jiné daně nebo zejména pojistné, které je u nás jedno z nejvyšších v celé OECD, ani aby se mohl splácet státní dluh. Cílem je zvyšovat mandatorní výdaje a posilovat roli státu v ekonomice. To mají zaplatit úspěšní.

Návrh je přitom laděn tak, aby oslovil co nejvíce poplatníků příslibem nižšího zatížení na úkor vyšších daní úzké skupiny. Má vést k zvýšení daňových příjmů, ale to bude – možná – platit jen v prvním roce. Potom hlavně velcí poplatníci najdou cesty, jak placení vyšších daní omezit a efekt dodatečného výběru daně ani nepokryje výpadek výnosu z titulu populárního či spíše populistického snížení sazeb pro všechny menší poplatníky.

Progresivní zdanění neznamená nějakou univerzální „spravedlnost“. Česká republika je již dnes jednou z nejvíc rovnostářských zemí, co se týká výše příjmů. ČSSD chce toto rovnostářství dále posilovat. Bylo mnohokrát prokázáno, že obě krajní varianty jsou vysoce zhoubné pro zemi i její obyvatele – vysoká nerovnost i vysoká rovnost.

Do budoucna si nelze představit konkurenceschopnost, která nebude založena na high-tech rychle rostoucích firmách a na vzdělané a kvalifikované pracovní síle. ČSSD navrhuje cestu opačnou – plošnou a neadresnou podporu nízkopříjmovým, nízkokvalifikovaným. Dobrá ekonomika potřebuje firmy všech velikostí, existují výzvy, kterým dokážou díky svým zdrojům a infrastruktuře čelit jen ty velké.

Navíc, vytváří to zásadní prostor i pro malé a střední podnikatele. Jak chceme motivovat firmy k růstu a k úspěchům? Jak chceme motivovat zaměstnance k sebevzdělávání a zvyšování kvalifikace? Progresivní zdanění znamená brzdu růstu na úrovni firem i lidí. Znamená spokojit se s málem, s nízkými cíli a s chytráckými triky, jak se vyhnout zdanění. Progresivní zdanění negarantuje blahobyt pro občany.