16. listopadu 2016

Už i Trump ví, že stát nelze řídit jako firmu

Po vítězství Donalda Trumpa se předpokládá, že bude druhý Reagan. Není to vůbec jisté. Trump nebyl guvernérem žádného státu a nezastával žádnou veřejnou ani politickou funkci. Zvláště v prvním roce můžeme proto očekávat "nestandardní" kroky. Přesto americký politický systém spolu s vnějšími podmínkami budou prezidenta Trumpa značně omezovat v naplňování jeho volebních slibů.

Trump musí v brzké době jmenovat své nejbližší spolupracovníky. Jmenování Reince Priebuse personálním šéfem je slušným příslibem, jde o člověka „zevnitř“ republikánských struktur. Teprve teď se ale ukáže první představa o realizaci jednotlivých příslibů, které zvolený prezident rozdával, a jak se přitom vypořádá s Kongresem i Senátem, kde jeho republikáni mají většinu, ale jednotliví zastupitelé nejsou prezidentovi vždy nakloněni.

Prvním slibem je více veřejných projektů a současně snížení daní. Trump však ihned narazí na rozpočet pro rok 2017 a na dluhový strop, který právě jeho republikáni prosadili. Nelze současně snížit daně a zvýšit výdaje, aniž by republikáni popřeli sami sebe, a využití soukromých zdrojů při infrastrukturních projektech má svá omezení. Podobně na tom bude snaha zrušit veřejnou zdravotní péči, tzv. Obamacare. V tom bude mít sice prezident stranickou oporu v Kongresu i Senátu, ale méně u republikánských guvernérů států Unie.

Donald Trump může odstoupit od pařížských dohod o ochraně životního prostředí, USA se však ocitnou pod silným tlakem mezinárodní komunity (čínská vláda již v tomto směru Trumpa varovala). Prezident se pokusí torpédovat obchodní dohody, ale v případě již dávno fungujícící NAFTA a nedávno podepsané TPP by to vedlo k dlouhým vyjednáváním s nejistým výsledkem. Dohoda s Evropou, TTIP, je však asi mrtvá. Dalším slibem před volbami bylo zvýšení dovozních cel na čínské výrobky. Zde je ďábel v detailu, zvýšení cel není v amerických podmínkách vůbec jednoduché. Prezident se spíše vrátí k obvinění Číny z manipulace s měnou, moc daleko asi nedojde, s Číňany těžko něco pohne.

Trump také sliboval oslabení regulace finančního sektoru. Příslušná legislativa (Dodd-Frank) je však mimořádně komplikovaná, vzájemně provázaná a změně by předcházelo komplikované jednání. Podobně je to s prezidentovou kritikou FEDu a jeho předsedkyně Janet Yelenové. V daném okamžiku nedosáhne ničeho, Yelenová má mandát do roku 2018, mezi republikány však Trump najde pochopení pro případnou změnu zákona o FEDu, což je opět běh na hodně dlouhou trať. Může ale jmenovat regulátory, kteří osobně podporují volnější způsob regulace finančního sektoru.

Donald Trump rovněž sliboval, že donutí země NATO, ale i Japonsko a Koreu k větší spoluúčasti na zbrojních výdajích. Zde má pravdu, ale znovu až delší čas ukáže, zda se mu to podařilo. Totéž platí o snaze zrušit dohodu s Íránem. Barvité jsou jeho sliby ohledně migrantů, ale nutit Mexičany postavit na hranicích zeď a zaplatit za ni je předvolební bonmot, byť ho opakuje i nyní. Podobně je to se snahou zabránit všem muslimům ve vstupu do USA. K ruským sankcím se Trump nikdy ani nevyjádřil, k prezidentu Putinovi má blízko, obávat se asi musí hlavně Ukrajinci. Situace v Sýrii, Iráku a kolem ISIS je nepřehledná, historicky však platí, že republikánští „střelci“ se vždy s protivníky dohodli snáze než demokratičtí váhavci. Zase to ale bude trvat.

Co vlastně tedy z Trumpa zbyde? Krátkodobě málo, případně několik razantních kroků, které časem odezní. Už dnes ví, že nikde, ani v USA, stát nelze řídit jako firmu. Zda Trump dozraje a zařadí se po bok Reagana, ukáže čas. Určitě to však bude chtít, a to je další důvod, proč asi bude jiný než před volbami.

Takže hlavním efektem Trumpova vítězství je škoda, kterou nápachala jeho kampaň. Sliby, které, pokud by byly realizovány, by znamenaly konec otevřené liberální demokracie, která přinesla Evropě i Severní Americe mír a prosperitu. Sliby, které nastartují všude možně po světě další, mnohem horší Trumpy. Sliby, které ve většině případů – naštěstí – nelze v reálném americkém politickém čase ani splnit.

A ještě jeden efekt, snad pozitivní. Trumpovo vítězství je facka elitám. Buď na ni zareagují, nebo přestanou být elitami.