13. září 2016

Brexit nebude katastrofa

Některé mýty kolem odchodu Británie z EU už padly, krach dalších potvrdí do konce roku zatím chybějící data. Jisté je, že se Británie nestane nedůležitým ostrůvkem kdesi u Evropy.

Nepřál jsem si Brexit a lituji výsledků červnového referenda. Tím spíše však musíme při dnešní nejistotě v Evropě dál střízlivě hodnotit různé mýty, které se v kampaních před referendem vynořily na obou stranách. Jedním z často opakovaných mýtů byl katastrofický scénář ohledně dopadů brexitu na ekonomiku Spojeného království, případně na postavení Velké Británie ve světě vůbec. Realita však vypadá zatím trochu jinak.

Rozhodující „tvrdá“ data

Dostatečné množství dat pro rozhodující ukazatele není zatím k dispozici, první odhady však ukazují na mnohem menší negativní dopady, než se čekalo. Spotřebitelská i podnikatelská důvěra se po šokovém propadu ihned po referendu v podstatě vrátila na původní úroveň. Ošidnost těchto indexů je však obecně známa (jen malá změna důvěry v některých segmentech trhu může vést ke skokové změně indexu), takže rozhodující budou „tvrdá“ data o skutečných výdajích, která zatím nemáme.

Pozitivně však překvapily především maloobchodní výdaje britských spotřebitelů, které v červenci vzrostly o 5,4 procenta. To nečekal asi ani největší optimista. Jde však asi jen o 30 procent výdajů domácností, takže si musíme počkat na data o nákupu automobilů a výdajích na bydlení, hlavně však na data o hypotékách.
To nebude dříve než počátkem října, nicméně zatím na pokles nic neukazuje.

Bez dramatického poklesu

Nejasný je zatím dopad na průmyslovou výrobu. Pokles libry po referendu pomohl exportérům, ale zdražil dovozy. První čísla se publikují opět až v říjnu a bude zajímavé sledovat, jaký bude celkový dopad jak na průmysl, tak na relativně vysoký britský obchodní deficit. Ještě důležitější budou data o sektoru služeb, který představuje téměř 80 procent britského hrubého domácího produktu. Zde jsou oficiální data publikována s dvouměsíčním zpožděním, první nástin bude tedy k dispozici až koncem října. Jen laické pozorování však ukazuje, že ani zde nedošlo k nijak dramatickému poklesu.

Do tohoto sektoru patří i finanční služby, kterých se katastrofické scénáře týkaly nejvíce. Rozhodující bude řešení takzvané pasportizace, kdy podle dnešních pravidel Evropské unie banky původem mimo Unii, ale sídlící v Londýně mohou bez omezení operovat kdekoliv na kontinentu. Pokud by se toto mělo změnit, většina finančních institucí by skutečně zvažovala drastické omezení činností v Londýně. S odstupem dvou měsíců však zatím platí, že všechny finanční instituce, které v Londýně sídlí, zde i nadále v plném rozsahu zůstávají.

Sílu si udrží

Finanční sektor pak ovlivní nejdůležitější oblast, jíž jsou investice. Ihned po referendu mnoho ekonomů prudce snížilo předpovědi růstu britské ekonomiky v letošním a příštím roce právě pro předpokládané snížení investiční aktivity firem na britském území. A to minimálně do doby, než se vyjasní institucionální, právní i politické nejasnosti. Zde budeme znát první data až v listopadu a tady lze očekávat negativní dopady: firmy odloží investiční výdaje i přijímání lidí s možným dopadem i na spotřebitelský sektor, především na výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby. Ještě jedno zpomalení spotřebitelských výdajů nelze proto vyloučit.

Podrobnější obraz o ekonomických dopadech brexitu tedy budeme mít až koncem tohoto roku. Ve srovnání se skeptickými předpověďmi je však už dnes jasné, že se žádná katastrofa zatím nekoná. Naopak, analytici zvýšili odhad růstu britské ekonomiky pro rok 2017 zpět k jednomu procentu. Pokles libry se zastavil, bez ohledu na mohutný peněžní stimul Bank of England. Inflace poroste rozumně, což umožní peněžní stimul ještě zopakovat. Stále sice platí, že britská ekonomika celkově může projít mělkou recesí, svoji sílu si však pravděpodobně udrží.

Ztratíme partnera

Ještě více se katastrofisté mýlili v předpovědích, že brexit odsoudí Británii do marginální role vedle velké a silné Evropy. Nejnabubřelejší zastánci brexitu samozřejmě nemají pravdu, když věští návrat Británie jako světové velmoci, po brexitu se však Spojené království rozhodně nestane malým, nedůležitým ostrůvkem kdesi u Evropy. Jeden příklad za všechny: již dnes velké světové ekonomiky uvažují o samostatné, na EU nezávislé obchodní dohodě s Británií.

Z našeho, českého pohledu je to tedy spíše naopak, než katastrofické scénáře říkaly. Británie se bez Evropské unie ve světě neztratí. My ve střední Evropě však s odchodem Británie ztratíme – partnera, který by na potřebné, zásadní reformy EU a celé evropské integrace mohl mít stejný pohled jako my. A to je škoda.