24. srpna 2015

SKRYTÉ ASPEKTY ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy o 700 Kč. Premiér zdůraznil, jak je rád, že během mandátu jeho vlády (ten začal běžet v lednu 2014) se minimální mzda zvýšila už podruhé. Dále řekl, že se vláda bude snažit o další zvyšování.

Malé a střední podniky toto opatření dlouhodobě poškodí, obzvlášť pokud by se vláda chtěla přiblížit svému slibu vytáhnout do roku x minimální mzdu na 40 % mzdy průměrné; to by nešlo jinak než skokově.

Zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu mohou premiérova slova znít pěkně. Budu dostávat více peněz a navíc na mne vláda myslí, řeknou si patrně. Ve skutečnosti však toto opatření, bohužel, dopadne právě na lidi s nejmenšími příjmy. Jsou to obvykle pracovníci s nízkým stupněm vzdělání a s málo dovednostmi, podmnožinou této příjmové skupiny jsou mladí do 25 let. Tito lidé mohou být velmi snadno nahrazeni technikou, což už se na některých pracovištích děje, viz třeba zavádění automatických pokladen.

Nemohu se ale také ubránit provokativní myšlence. Možná, že volání vlády po růstu mezd není ani tak výrazem sociálního soucítění se zaměstnanci, jako spíše chutí více naplňovat státní pokladnu a mít větší prostor k politickému přerozdělování. Při našich téměř likvidačních sazbách pojistného se totiž zaměstnavatel a zaměstnanec musí dělit se státem velmi velkoryse. Příklad – pracovník s 25 tisící Kč měsíčně a dvěma dětmi musí. Každá koruna jeho čistého příjmu přináší státu formou daní a pojistných odvodů 54 haléřů.